T A N E C P R A H A 2005
XVII. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla
2. – 30. června 2005
Praha, Ostrava, Český Krumlov
Měsíc červen byl v tuzemské kulturní nabídce už tradičně ve znamení tance a pohybu. Do metropole a dalších měst se po roce navrátí mezinárodní festival TANEC PRAHA a opět představil pestré podoby soudobého tance z různých koutů světa. Během 17. ročníku vystoupily soubory ze čtrnácti zemí - z Asie, Evropy a Afriky. Program byl stejně jako v loňském roce rozprostřen do celého měsíce, vybraná představení si mohli vychutnat i diváci v Ostravě a Českém Krumlově.
Festival zahájil 2. června v pražské Sazka Areně světově proslulý Cloud Gate Dance Theatre of Taiwan s dílem „Songs of the Wanderers“. Arena se tak na jeden večer opět proměnila v jednu z největších evropských divadelních scén. Přítomnost tohoto souboru ozdobila festival už před třemi lety. Příznivci současného tance mohli tehdy po tři večery zhlédnout v Divadle na Vinohradech choreografii „Moon Water“. Ve svém oboru je Cloud Gate Dance Theatre nejproslulejším tělesem asijského kontinentu, skutečným velvyslancem kultury tohoto stejně výjimečného ostrova – Tchajwanu. Devadesátiminutové představení je tokem nikde nekončícího pohybu na hranici taneční moderny, bojových umění a tai-chi. Choreograf Lin Hwai-min v představení opět mísí styly západních a východních tanečních škol a využívá symbolů jmenovaných náboženství a kultur. Patří k nim například zrníčka rýže, která východoasijské národy vnímají jako symbol života a jimiž bylo během představení pokryto celé jeviště. Až z Tachajwanu byla k tomu účelu dovezena celá tuna speciálně upravené rýže...
Další významnou událostí tohoto ročníku festivalu byla 7. června slavnostní premiéra projektu, který vznikl ve spolupráci TANCE PRAHA a hudebního festivalu PRAŽSKÉ JARO. Ve Vinohradském divadle zazněla živě hudba maďarského skladatele Zsigmonda Lázára (Odessa Klezmer Band), která doprovodila choreografii pro české a maďarské tanečníky „Vibrations“ choreografa Istvána Júhose (Puttó).
Do programu festivalu byla opět zařazena i představení, která jsou součástí mezinárodního projektu TRANS DANSE EUROPE (podpořen tříletým grantem Evropské unie v programu Culture 2000). Patří sem Belgičané Mossoux-Bonté, z Polska Leszek Bzdyl nebo finští umělci Alpo Aaltokoski a Arja Raatikainen. Další návštěvou z Finska byl v půli měsíce soubor Dance Theatre Mobita Tampere, jehož večer doprovázelo hostování Opery Tampere.
Jeden z večerů v závěru festivalu patřil i všestrannému slovinskému umělci Emilu Hrvatinovi, který se do Prahy vrátil přesně po roce. Tentokrát přivezl své nejnovější představení vytvořené ve spolupráci s islandskou umělkyní Ernou Omarsdottir, proslulou interpretkou Jeana Fabra. Jejich projekt nesl název „We all are Marlene Dietrich for“ a s živou hudbou a ryze divadelními prvky určitě patřil k vrcholům festivalu.
Paleta tohoto ročníku byla opravdu pestrá. Hned ve druhém festivalovém týdnu se publiku představil řecký soubor Sine qua non s celovečerním představením „I cannot fit anywhere“, které mimo jiné sklidilo velký úspěch na Kalamata festivalu. Dalším zahraničním hostem byla španělská umělkyně Verónica Cendoya doprovázená populárním „rapovým“ hudebníkem Llucem Fruitósem, která se v Ponci podělila o společný večer s francouzským choreografem trvale žijícím v Čechách, Pierrem Nadaudem. Diváci si mohli užít i finální verzi představení vznikajícího i na lednové rezidenci v Ponci, Karine Ponties, francouzské umělkyně tvořící v Belgii, kterou si jistě pamatují z předchozích ročníků festivalu. Výjimečný zážitek bylo vystoupení souboru TchéTché z Pobřeží Slonoviny.
Dramaturgie samozřejmě nezapomněla ani na soudobou českou taneční tvorbu. Diváci mohli porovnat představení zdejších tanečníků a choreografů s díly jejich zahraničních kolegů. Jedná se například o poslední díla Věry Ondrašíkové, Lindy Stránské, Lenky Ottové, VerTeDance, ale i zahraničních tvůrců trvale pracujících v Praze, jako jsou Ioana Mona Popovici (Rumunsko) a Jaro Viňarský (Slovensko). Právě on vystoupí v závěrečných večerech festivalu spolu s vítězem španělské choreografické soutěže Samuelem Delvaux a objevem posledních Aerowaves, Nicole Seiler ze Švýcarska, která postavila osobité dílo pro sólistku DV8 Physical Theatre.
PROGRAM:
2. 6. / 20.00 / Sazka Arena
Cloud Gate Dance Theatre of Taiwan: Songs of the Wanderers
7. 6. / 20.00 / Divadlo na Vinohradech
Puttó (Hungary): Vibrations CZECH PREMIERE – LIVE MUSIC
8. + 9. 6. / 20.00 / Ponec
Sine qua non (GRE): I Cannot Fit Anywhere (ch. Dimitris Sotiriou, Kiki Bacca, Ermis Malkotsis)
10. 6. / 20.00 / Ponec
Verónica Cendoya + Lluc Fruitós (ESP): 18-28 Para atrás ni pa tomar impulso, Věra Ondrašíková (CZ): Unique
12. 6. / 20.00 / Ponec
Alpo Aaltokoski (FI): Lucid Dreaming, Arja Raatikainen (FI): Flow
13. 6. / 20.00 / Ponec
Mirka Eliášová (CZ): Kapka v moři, Linda Stránská (CZ): V každé z nás
15. 6. / 20.00 / Ponec
Dance Theatre Mobita Tampere (FI): Rockaby (ch. Hanna Rosendahl), BeginnigEnd (ch. Anniina Kumpuniemi)
16. + 17. 6. / 20.00 / Ponec
VerTeDance (CZ): Tichomluva, Lenka Ottová (CZ): Homo sentimentalis
18. 6. / 20.00 / NoD Roxy
Pierre Nadaud (CZ/F): Fields
19. + 20. 6. / 20.00 / Archa Theatre
Mossoux-Bonté (B): Hélium
21. + 22. 6. / 20.00 / Ponec
Karine Ponties (B/FR): Holeulone
23. + 24. 6. / 20.00 / Ponec
TchéTché (Pobřeží Slonoviny/IvoryCoast): Géèmé
25. 6. / 20.00 / Ponec
Leszek Bzdyl (PL): Magnolia
28. 6. / 20.00 / Archa Theatre
Emil Hrvatin (SLO) & Erna Omarsdottir (ISL): We are all Marlene Dietrich FOR
29. + 30. 6. / 20.00 / Ponec
Jaro Viňarský (SK): Posledný krok pred, Samuel Delvaux (B/ESP): Sens interdit, Nicole Seiler (CH): Madame K